TRADIČNÍ MASOPUSTNÍ MASKY
(zdroj z knihy Hody, půsty, masopusty od Kamily Skopové a Lidové tradice od Dagmar Šottnerové)
LAUFR - vůdce celého průvodu s vysokou špičatou čepicí, oděn v bílý šat pošitý barevnými látkovými ústřižky
MLÁDENCI - dva urostlí mládenci kráčející za laufrem oděni v červený šat a na hlavě měli cylindry s pentlemi
ŽENICH A NEVĚSTA - obě postavy byly převlečení muži (ženy neměly přístup mezi masky), ženich nosil kasičku a vybíral peníze, nevěsta mu dělala ostudu, veselila se, jedla, pila
TURCI - nebo-li vojáci, švarní mládenci s vysokými čepicemi posetámi papírovými růžemi, u každého stavení tancovali a zvedali tanečnice do výšky, aby narostl vysoký len
KOBYLKA A RAS - kobylka je na konci dne neslavně poražena rasem za nekalosti, které po celý rok prováděla. Kobylka je muž nosísí na popruzích u pasu hlavu kobyly, vypadá tedy jako jezdec na koni. Jezdec má na hlavě třírohý klobouk s peřím a papírovými růžemi.
MEDVĚD S MEDVĚDÁŘEM - někdy nahrazuje kobylu a je popraven za viny, které se v obci staly, právě on
SLAMÁK - ustrojen do slaměných došků, selky slamáka oškubávaly a dávaly slámu do husího hnízda, aby měly úspěšné vysezení vajec
BÁBA S NŮŠÍ
ŽID - oblečen ve starý dlouhý kabát pošitý hadry, kožešinami, cetkami. Na obličeji má plátěnou masku, na hlavě černý klobouk s ozdobami. V ruce nosil hůl - ježovici, a pytel s handlem, který po domech nabízel.
KOMINÍK - honí okolo stojící diváky a maže jim sazemi tváře
KLIBNA, BRŮNA, KOZLÍCI - zvířecí postavy
CIKÁNKY - nápadně nalíčená děvčata v pestrých sukních, u pasu lehké šátky, ozdobeny náhrdelníky, náramky, naušnicemi, někdy nesly u pasu i slepici
SMRTKA
POLICAJTI, HASIČI
MASKY ŘEMESLNÍKŮ - švec, řezník, dráteník, kat, dráb, vojenský vysloužilec
Další masky jsou už novodobé, ale fantazie není nikdy dosti a každá maska, která je s péčí a nadšením připravována se cení.
TRADIČNÍ MASOPUSTNÍ POCHUTINY
Zabijačka - jitrnice, slanina, uzené maso, klobásy
Pečivo - smažené koblihy, šišky, boží milosti, vdolky
a další dobroty z rukou hospodyněk vždy potěší...
MASOPUSTNÍ LIDOVÁ ŘÍKADLA
(zdroj z knihy Lidové tradice od Dagmar Šottnerové)
Masopust, masopust, Popeleční středa,
kdo nemá kožíšek, promrzne až běda.
Já nemám, já nemám, já se třesu mrazem,
dejte mi slaninu, zahřeju se rázem.
Kocour sedí ve spíži,
slaninu si obhlíží,
když mi chcete kousek dát,
musíte ho odehnat.
Kdybyste se ale báli,
že byste se pořezali,
vylezu na žebřík,
udělám šmik-šmik-šmik,
uříznu si kus,
velký jako vůz.
Masopust, masopust,
do kola mě, holka, pusť.
Zhusta, chlapci, zhusta,
konec masopusta,
masopust se krátí,
víc se nenavrátí.
Panímámo, pečte šišky, medvědáři jdou!
Na dudy hrajou,
na jelita pískají,
podpadkami třískají.
Jemine, domine, masopust pomine,
jemine, domine, masopust je pryč!
Masopust přestane, růženec nastane,
jemine, domine, masopust pryč!
Měla babka vrabce v kapse,
a ten dědek babce vrabce v kapse stisk,
a ten vrabec v kapse babce písk.
Špity, špity, bábo,
já jdu pro to sádlo,
aby dědek nevěděl,
on by na mě pověděl.
Špity, špity, dědku,
já jdu pro tu štětku,
aby bába nevěděla,
ona by to pověděla.
Jede bába z kopečka,
vrzají ji kolečka.
Lidé se jí smáli,
že jí kola hrály.
Jakpak by ji nevrzaly,
když je nemá namazaný!
Vrz, vrz, vrz,
už tam někdo zmrz!
Skákej, skákej, medvěde,
čert pro tebe pojede
s drátovaným měchem,
stojí za ořechem,
s drátovaným talířem,
budeš v pekle malířem.
Ja si tě, Pepíčku,
ne - a nevemu,
dyť ty jsi podobnej
me - a medvědu.
Medvěd má nožičky
ku - a kulatý
a ty máš slovíčka
špi - a špičatý.
