čtvrtek 31. prosince 2015

ŽIVÝ BETLÉM



Historicky 1. živý betlém v Chodči jste měli možnost shlédnout dne 19. prosince 2015 v rámci vesnického vánočního setkání.
Zářivá kometa spolu se zástupem andělů zvěstovala příchod Ježíška. Svatou rodinu v chlévě zahříval jak se patří osel, býček, ovce, beran, koza a drůbež.  Z dalekých zemí přispěchali králové a z okolních vesnic přišli další  darovníci. Vesnicí se nesl zvuk varhan, houslí a zpěv koled.

Dej Bůh  štěstí té vesnici!

Za skvělou organizaci a zapůjčení veškerého zvířectva patří velké díky Hokešům, dále Kociánům jako svaté rodině, rodině Zacharových a Javorčákových.

 

úterý 15. prosince 2015

Návštěva Barborek - obnovení tradice


 
V podvečer 3. prosince navštívily chodečské děti dvě Barborky. Dle tradice přišly bíle oděné s pomoučněnou tváří, svící  a   metličkou ťukaly na okna dětí. Tam, kde měly děti pověšenou punčochu, naplnily ji ovocnými dobrotami.
 
Dle legendy měla sv. Barbora moc uchránit lidi od náhlé smrti (např. úder bleskem). Vypráví  se, že Barbora se  dala tajně pokřtít navzdory nelibosti svého otce, který nesnášel křesťany. Ten ji dal zavřít do  věže, z níž se ji podařilo utéci. Byla však prozrazena a byla soudci odsouzena k smrti.  Popravu provedl vlastnoručně její otec.  Cestou na popravu prý utrhla větvičku, která  uprostřed zimy rozkvetla.  
Sv. Barbora je patronkou horníků, dělostřelců, hasičů,hutníků, tesařů, stavebních dělníků  a pokrývačů.
 (zdroj Lidové tradice- Jarmila Šottnerová)
 
 
 
 

středa 30. září 2015

Úspěch prodeje na bazárku zaručen


 
Chodečský bazárek se ujal a letošní ročník bylo opět příjemné sousedské setkání.  Největší úspěch měl beze sporu havran Chodůš, který prodával Chodečské štěstí, a tak jsou nyní nejen Chodečáci o něco šťastnější.                                                         

sobota 4. července 2015

Vláček provezl Chodečáky


Výlet vláčkem horem dolem Kokořínskem vyšel na letní, ba přímo tropický den. Přesto se Chodečáci na jízdu vydali těšíce se na stín a vánek kokořínských hájů a borů.
Všichni si užívali výhledů, vzpomínek na dávná léta, kdy mnohá místa vypadala jinak, jiná se zase vůbec nezměnila. Životní tempo se najednou zpomalilo a byl čas vidět své okolí tak trochu v jiném světle, byl čas na vnímání a rozjímání. Projíždělo se zvolna horem dolem, vesničkami s roubenými chalupami, pohádkovými lesními úvozy mezi skálami, mezi loukami a poli, ve vzduchu voněly lesní jahody, borůvky a dozrávající třešně.
Přišel čas i na občerstvení na Kokoříně a na Štampachu, kde po nás zůstali jen prázdné zmrzlinovače a sudy a rybáři mohli začít udit nové ryby.