Masopust 2013

Chodečský masopust proběhl ve znamení veselých taškařic a pěkného počasí

Již podruhé v novodobé historii patřila uplynulá sobota v malé vísce Chodeč na Mělnicku masopustnímu veselí. Oslava připadla na poslední možnou sobotu v masopustě, na 9. února. Oproti loňské nepřízni počasí ji však po celý den provázelo slunečné počasí. Po šprýmovém přednesu žádosti k udělení svolení k všeobecnému veselení a taškařicím místostarostou obce Vysoká (Chodeč je její místní část) se vydal průvod masek, vedený laufrem, od domu k domu. Kapelu, která vyhrávala na koňském povoze, doprovázely střídavě masopustní popěvky i laufrovy vtipné hlášky komentující podarování maškar a mnoha desítek přihlížejících voňavými tradičními napečenými dobrotami i kapkou něčeho na zahřátí.

V žádném stavení nechyběl tanec hospodyně s medvědem pro povzbuzení plodivé síly, prosba "nevinné" šejdířky a obchodnice s husami o vykoupení z rukou kata či předvídání osudu z karet zaznívající z úst prostořeké neoblomné cikánky. Úplata za drobné služby jako byly malůvky na tváři a podomně uzavřené obchody vymámili žid i kominík. V průvodu nechyběly ani další tradiční masky jako brůna, slamák, bába v nůši, smrťák. vesnicí se vesele proháněly také čarodejnice, myšky, malé šelmičky, mravenečci či loupežnická rodina až z Řáholce.

Po průvodu následovalo posezení s tancem, hudbou, zpěvem a hodováním, při němž se sliny sbíhaly nad koblihami, zelňáky, božími milostmi, karásky, jitrničkami, klobáskami, pečeným selátkem a dalšími pochoutkami z ploten chodečských hospodyněk. Setkání se odehrávalo v zapůjčeném vojenském stanu, neboť vesnice nemá svou vlastní kulturní místnost.

Pro nejmenší byla připravena soutěž insirována masopustem, uskutečnila se i volba nejoriginálnější masky. Akce se vydařila a opět přinesla do maličké vísky radost, smích a návrat k tradicím v dnešní tak uspěchané době. Všichni se již těší na další akci, kterou by měl být květnový čarodějnický rej. Velké poděkování za realizaci patří sdružení Aktivní Chodeč a mnoha dobrovolníkům a příznivcům.

Jitka Králová

Tři králové přijeli

Tři králové Kašpar, Melichar i Baltazar přijeli do Chodče zazpívat, zvěstovat novinu a požehnat hospodářstvím. Jeden přijel na koni, druhý na velbloudovi a ten třetí vzadu vážil cestu dalekou pěšky.

MASOPUST

Vánoční setkání

Masopust 2012, obnovená tradice

"Huž brzy masopust v Chodči nastane, čas jídla dobrého a pití,
rej všelikých masek a potvor pod stanem, než půst přinde,
budem´se, věru dobře míti...

Vás, paní starostko, naše milá,
o svolení k všeobecnému veselení prosíme.
Abyste k žertům, taškařicím svolná byla,
však zavdat si spolu taky musíme.

Smích, zpěv a ryčná muzika,
se rozezvučí vískou maličkou.
Hoj, to dobře bude, lide!
Koblihy, jaterničky z pašíka,
co ho Láďa klepl paličkou,
na stole jich požehnaně bude.

Huž brzy masopust v Chodči nastane,
čas tance skočného a radosti,
všechna stavení chodečská vymetem´, dobrot naberem´
a necháme hospodyním jen kosti.

"Huž brzy masopust v Chodči nastane, čas jídla dobrého a pití,
rej všelikých masek a potvor pod stanem, než půst přinde, budem´se,
věru, dobře míti...

                                                        
                                                          autorka básně: Jitka Králová

Tož masopust se v Chodči vydařil a myslím, že všem při vzpomínce na něj úsměv tváře rozzáří. Dlouho si ho budeme pamatovat. Však je to minimálně 40 let, kdy se tu konal naposledy.

Myšlenka uskutečnit masopust v nové éře vesnice zakořenila již někdy o Vánocích. Postupným zaléváním myšlenky začaly se objevovat první činy. Počátkem února byly květy v plném rozpuku a 19. února jsme již sklízeli sladké zralé plody.

Kromě hledání a osvojování si tradic, shánění muzikantů, jídla, příbytku, výroby masek, si všechny hospodyňky doma poctivě a s předstihem zkoušely nanečisto tradiční masopustní recepty, aby v den D zazářily svým kuchařským a pekařským uměním, zatímco pánové sváželi hruškovice, slivovice a meruňkovice z okolních palíren do svých sklípků, aby řádně vyvětraly před příchodem masek a ukázkově řetízkovaly.

Za slunného počasí přípravy vyvrcholily v sobotu odpoledne, kdy chlapi postavili na návsi vojenský stan, zatopili v kamnech a rozdělali oheň pod prasátkem na rožni. Nadšení všech předznamenávalo zdárný průběh obnovené tradice, kterou snad mohlo pokazit jen velmi špatné počasí. Štepa, Ládík a Vojta přečkali noc venku hlídajíce stan a oheň pod rožněným selátkem.

Ráno jsme se probudili do uplakaného dne a zlepšení nebylo vidět ani na severu, ani na jihu, ni na západě a na východě už vůbec ne. Přesto jsme se převlékli do masek a po půl desáté začaly proudit do ulice Chodče roztodivné postavy. U zastávky se nás sešlo na 36 masek. Všichni jsme byli naplněni radostí a očekáváním, jak to všechno bude probíhat. Úspěch byl jen v našich rukách. Chvilku po desáté laufr promluvil k místostarostovi, dostali jsme povolení k masopustnímu reji a průvod vyrazil. V čele šel slamák s párem koňů, kteří táhli na voze muzikanty- saxofonistu, vodníka harmonikáře a bubeníka. Za nimi kráčeli všichni ostatní tj. cikánka se slepicí, pierot, smrťák s kosou a Aranka předpovídající budoucnost, medvěd na řetězu s medvědářem, Žid a kominík se štětkou, koza se zvoncem a laufr s kloboukem, nevěsty, arab, čarodejnice a doktor s první pomocí, policajt, dva šašci, dva řezníci s nůšemi uzenin, dvě zelené žáby, Kulíšek nejmenší, bílá paní se závojem, lesní muž s kloboukem ze šišek, dvě kočky, lyžař na běžkách sic sněhu nebylo a snad ještě někdo další.. Šli jsme od domu k domu a nikoho nevynechali. Medvěd si vždy řádně s hospodyní na dvorku zatancoval a průvod byl pohoštěn těmi nejvybranějšími dobrůtkami. Hospodyně si zaslouží velkou chválu a dík za zdárný průběh první části dne. Byť deště přibývalo, veselí neutuchalo. Tančilo se, řádilo se. V půl jedné jsme došli k poslednímu stavení.

Déšť ustal a slunce zalilo údolí Chodče. Doma jsme ze sebe shodili masky a frr ke stanu, kde na nás čekalo zlatavé selátko, zlatavé dalamánky, jantarové pivo s bílou pěnou a orosenými kelímky, buclaté jiterničky, jelítka a tlačenka. Starší usedli ve stanu a hudba zvesela hrála a hrála...ostatní postávali venku, co nejblíže ke grilu…povídali, smáli se, zpívali a hudba hrála…byla vyhlášena nejlepší maska, kterou se stala Aranka a pro děti byly připraveny hry, kde vyhrával každý a hudba hrála a slunko svítilo, prasátko vonělo a když bylo slunko těsně před západem, laufr zavelel uklízet, tak jsme začali bourat stan a hudbu přesunuli ven, kde zase hrála, jako by nic a lidé uklízeli, rozcházeli se, loučili se , slibovali si, že se to musí zopakovat a hudba hrála a hrála a už tam nikdo nebyl a šly jsme spát a v uších nám stále zněl táhlý zvuk harmoniky a před očima se nám míhaly obrázky radostného dne jako v krásném snu, ze kterého se nechcete probudit…

Masopust 2012, pozvánka