Výstava kuchařek potřetí

Již potřetí v řadě vlály Chodčí vyšívané kuchařky ze sbírky paní Jolany Vrchlabské. Prošli jsme se mezi zlatavě zbarvenými břízami a podél domů sousedících s  kapličkou pročítajíce životní moudra z kuchyní našich babiček a prababiček. U stolu plných napečených dobrot chodečskými hospodyněmi návštěvníci potěšili i své chuťové buňky a popovídali si s přáteli.

Chodečský bazárek

V první polovině září se v Chodči konal bazárek. Bazárek všeho zdánlivě nepotřebného pro jedny, ale pro druhé ještě užitečné. Kolik věcí nadbytečných, nepoužívaných, nechtěných, nepotřebných zapomenutých nebo jen okoukaných a prachem pokrytých se skrývá v našich sklepích, garážích, půdách, možná i na zadních poličkách v kuchyních či knihovnách? Říkáme si, že se to přeci jednou bude hodit, když to po létech zase objevíme? Nebylo třeba dlouho čekat a rozmýšlet se. Bazárek byl ideální pro předání těchto věcí do druhých rukou.

Prostor před zastávkou se stal opravdovým tržištěm, kde se z lidí stali skuteční trhovci. Jeden překřikoval druhého a vychvaloval právě své zboží, vymýšlel výhodné balíčky, přetahoval se o zákazníky a přesvědčoval o výhodné koupi. Někteří v sobě opravdu objevili obchodního ducha, až se sami divili, a tak měli svůj stůl hned vyprodaný. Zvědavá a koupěchtivá očka návštěvníků skákala od jednoho stánku k druhému. A tu se očka rozsvítila a radovala z té krásné staronové věcičky. 
Lidé si hrdě odnášeli domů své úlovky jako krajáč s pomněnkou, školní brašnu, dobrodružnou knížku, myslivecký klobouk, dřevěnou vycházkovou hůl, chlebník, hrábě, sekačku, okno nebo třeba jen kývacího plyšového psa na palubní desku svého auťáku.