Pozvánka na Masopust

TRADIČNÍ MASOPUSTNÍ MASKY
(zdroj z knihy Hody, půsty, masopusty od Kamily Skopové  a Lidové tradice od Dagmar Šottnerové)

LAUFR - vůdce celého průvodu s vysokou špičatou čepicí, oděn v bílý šat pošitý barevnými látkovými ústřižky
MLÁDENCI - dva urostlí mládenci kráčející za laufrem oděni v červený šat a na hlavě měli cylindry s pentlemi
ŽENICH A NEVĚSTA - obě postavy byly převlečení muži (ženy neměly přístup mezi masky), ženich nosil kasičku a vybíral peníze, nevěsta mu dělala ostudu, veselila se, jedla, pila
TURCI - nebo-li vojáci, švarní mládenci s vysokými čepicemi posetámi papírovými růžemi, u každého stavení tancovali a zvedali tanečnice do výšky, aby narostl vysoký len
KOBYLKA A RAS - kobylka je na konci dne neslavně poražena rasem za nekalosti, které po celý rok prováděla. Kobylka je muž nosísí na popruzích u pasu hlavu kobyly, vypadá tedy jako jezdec na koni. Jezdec má na hlavě třírohý klobouk s peřím a papírovými růžemi.
MEDVĚD S MEDVĚDÁŘEM - někdy nahrazuje kobylu a je popraven za viny, které se v obci staly, právě on
SLAMÁK - ustrojen do slaměných došků, selky slamáka oškubávaly a dávaly slámu do husího hnízda, aby měly úspěšné vysezení vajec
BÁBA S NŮŠÍ
ŽID - oblečen ve starý dlouhý kabát pošitý hadry, kožešinami, cetkami. Na obličeji má plátěnou masku, na hlavě černý klobouk s ozdobami. V ruce nosil hůl - ježovici, a pytel s handlem, který po domech nabízel.
KOMINÍK - honí okolo stojící diváky a maže jim sazemi tváře
KLIBNA, BRŮNA, KOZLÍCI - zvířecí postavy
CIKÁNKY - nápadně nalíčená děvčata v pestrých sukních, u pasu lehké šátky, ozdobeny náhrdelníky, náramky, naušnicemi, někdy nesly u pasu i slepici
SMRTKA
POLICAJTI, HASIČI
MASKY ŘEMESLNÍKŮ - švec, řezník, dráteník, kat, dráb, vojenský vysloužilec

Další masky  jsou už novodobé, ale fantazie není nikdy dosti a každá maska, která je s péčí a nadšením připravována se cení.

TRADIČNÍ MASOPUSTNÍ POCHUTINY
Zabijačka - jitrnice, slanina, uzené maso, klobásy
Pečivo - smažené koblihy, šišky, boží milosti, vdolky

a další dobroty z rukou hospodyněk vždy potěší...

 MASOPUSTNÍ LIDOVÁ ŘÍKADLA
(zdroj z knihy  Lidové tradice od Dagmar Šottnerové)

Masopust, masopust, Popeleční středa,
kdo nemá kožíšek, promrzne až běda.
Já nemám, já nemám, já se třesu mrazem,
dejte mi slaninu, zahřeju se rázem.
Kocour sedí ve spíži,
slaninu si obhlíží,
když mi chcete kousek dát,
musíte ho odehnat.
Kdybyste se ale báli,
že byste se pořezali,
vylezu na žebřík,
udělám šmik-šmik-šmik,
uříznu si kus,
velký jako vůz.

Masopust, masopust,
do kola mě, holka, pusť.

Zhusta, chlapci, zhusta,
konec masopusta,
masopust se krátí,
víc se nenavrátí.

Panímámo, pečte šišky, medvědáři jdou!
Na dudy hrajou,
na jelita pískají,
podpadkami třískají.

Jemine, domine, masopust pomine,
jemine, domine, masopust je pryč!
Masopust přestane, růženec nastane,
jemine, domine, masopust pryč!

Měla babka vrabce v kapse,
a ten dědek babce vrabce v kapse stisk,
a ten vrabec v kapse babce písk.

Špity, špity, bábo,
já jdu pro to sádlo,
aby dědek nevěděl,
on by na mě pověděl.
Špity, špity, dědku,
já jdu pro tu štětku,
aby bába nevěděla,
ona by to pověděla.

Jede bába z kopečka,
vrzají ji kolečka.
Lidé se jí smáli,
že jí kola hrály.
Jakpak by ji nevrzaly,
když je nemá namazaný!
Vrz, vrz, vrz,
už tam někdo zmrz!

Skákej, skákej, medvěde,
čert pro tebe pojede
s drátovaným měchem,
stojí za ořechem,
s drátovaným talířem,
budeš v pekle malířem.

Ja si tě, Pepíčku,
ne - a nevemu,
dyť ty jsi podobnej
me - a medvědu.
Medvěd má nožičky
ku -  a kulatý
a ty máš slovíčka
špi - a špičatý.

Tři králové

"My tři králové jdeme k Vám, štěstí, zdraví, přejeme Vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k Vám přišli z daleka..." Letos nám zpěvem a houslovým doprovodem  děti popřály, každý dům navštívily a na dveře do nového roku svěcenou křídou napsaly K+M+B+ 2014. Finanční dary věnovaly našemu sdružení.

Výstava kuchařek potřetí

Již potřetí v řadě vlály Chodčí vyšívané kuchařky ze sbírky paní Jolany Vrchlabské. Prošli jsme se mezi zlatavě zbarvenými břízami a podél domů sousedících s  kapličkou pročítajíce životní moudra z kuchyní našich babiček a prababiček. U stolu plných napečených dobrot chodečskými hospodyněmi návštěvníci potěšili i své chuťové buňky a popovídali si s přáteli.

Chodečský bazárek

V první polovině září se v Chodči konal bazárek. Bazárek všeho zdánlivě nepotřebného pro jedny, ale pro druhé ještě užitečné. Kolik věcí nadbytečných, nepoužívaných, nechtěných, nepotřebných zapomenutých nebo jen okoukaných a prachem pokrytých se skrývá v našich sklepích, garážích, půdách, možná i na zadních poličkách v kuchyních či knihovnách? Říkáme si, že se to přeci jednou bude hodit, když to po létech zase objevíme? Nebylo třeba dlouho čekat a rozmýšlet se. Bazárek byl ideální pro předání těchto věcí do druhých rukou.

Prostor před zastávkou se stal opravdovým tržištěm, kde se z lidí stali skuteční trhovci. Jeden překřikoval druhého a vychvaloval právě své zboží, vymýšlel výhodné balíčky, přetahoval se o zákazníky a přesvědčoval o výhodné koupi. Někteří v sobě opravdu objevili obchodního ducha, až se sami divili, a tak měli svůj stůl hned vyprodaný. Zvědavá a koupěchtivá očka návštěvníků skákala od jednoho stánku k druhému. A tu se očka rozsvítila a radovala z té krásné staronové věcičky. 
Lidé si hrdě odnášeli domů své úlovky jako krajáč s pomněnkou, školní brašnu, dobrodružnou knížku, myslivecký klobouk, dřevěnou vycházkovou hůl, chlebník, hrábě, sekačku, okno nebo třeba jen kývacího plyšového psa na palubní desku svého auťáku.

Májka 2013

Letošní stavění májky bylo napínavé, protože foukal tak silný vítr, div nám májku neodfoukl do Zimořského dolu. Pálení čarodejnic se z bezpečnostních důvodů tedy nekonal a buřty jsme si opekly jen na skromném ohýnku vedle připravené hranice dřeva.

Masopust 2013

Chodečský masopust proběhl ve znamení veselých taškařic a pěkného počasí

Již podruhé v novodobé historii patřila uplynulá sobota v malé vísce Chodeč na Mělnicku masopustnímu veselí. Oslava připadla na poslední možnou sobotu v masopustě, na 9. února. Oproti loňské nepřízni počasí ji však po celý den provázelo slunečné počasí. Po šprýmovém přednesu žádosti k udělení svolení k všeobecnému veselení a taškařicím místostarostou obce Vysoká (Chodeč je její místní část) se vydal průvod masek, vedený laufrem, od domu k domu. Kapelu, která vyhrávala na koňském povoze, doprovázely střídavě masopustní popěvky i laufrovy vtipné hlášky komentující podarování maškar a mnoha desítek přihlížejících voňavými tradičními napečenými dobrotami i kapkou něčeho na zahřátí.

V žádném stavení nechyběl tanec hospodyně s medvědem pro povzbuzení plodivé síly, prosba "nevinné" šejdířky a obchodnice s husami o vykoupení z rukou kata či předvídání osudu z karet zaznívající z úst prostořeké neoblomné cikánky. Úplata za drobné služby jako byly malůvky na tváři a podomně uzavřené obchody vymámili žid i kominík. V průvodu nechyběly ani další tradiční masky jako brůna, slamák, bába v nůši, smrťák. vesnicí se vesele proháněly také čarodejnice, myšky, malé šelmičky, mravenečci či loupežnická rodina až z Řáholce.

Po průvodu následovalo posezení s tancem, hudbou, zpěvem a hodováním, při němž se sliny sbíhaly nad koblihami, zelňáky, božími milostmi, karásky, jitrničkami, klobáskami, pečeným selátkem a dalšími pochoutkami z ploten chodečských hospodyněk. Setkání se odehrávalo v zapůjčeném vojenském stanu, neboť vesnice nemá svou vlastní kulturní místnost.

Pro nejmenší byla připravena soutěž insirována masopustem, uskutečnila se i volba nejoriginálnější masky. Akce se vydařila a opět přinesla do maličké vísky radost, smích a návrat k tradicím v dnešní tak uspěchané době. Všichni se již těší na další akci, kterou by měl být květnový čarodějnický rej. Velké poděkování za realizaci patří sdružení Aktivní Chodeč a mnoha dobrovolníkům a příznivcům.

Jitka Králová

Tři králové přijeli

Tři králové Kašpar, Melichar i Baltazar přijeli do Chodče zazpívat, zvěstovat novinu a požehnat hospodářstvím. Jeden přijel na koni, druhý na velbloudovi a ten třetí vzadu vážil cestu dalekou pěšky.